Trochu si teď sypeme popel na hlavu. Ale opravdu jenom trošičku, nebojte. A to konkrétně kvůli našim sousedským vztahům s... Poláky. Musíme uznat, že Ivan Trojan byl v roli vánočního šmelináře boží, ale kdesi uvnitř víme (ačkoli si to nechceme přiznat), že Poláci nejsou vůbec špatní a špatné není ani cestovat k nim.
Protože dobří lidé se najdou všude a nevěřili byste, jak jsme si s těmi z druhé strany českých hor podobní.
Ať se vám to zdá, nebo ne, Češi a Poláci jsou si hodně blízcí v tom, co mohou objevit na “té druhé” straně hor, aniž by se tam cítili jako mimozemšťané.
A abychom vám dodali odvahu, mrkněte se na to s námi.
Dnes se vydáme na výlet číslo 2 a na ten první výlet se můžete podívat zde.
Třeba takový Harrachov na české straně Krkonoš, který je proslulý výrobou skla a skokanským můstkem. Věřili byste, že na polské straně taky najdete lyžařskou mekku, kde si můžete kromě zimních sportů užít i ruční tvarování a zdobení křišťálového skla? A ne, nemluvíme o Zakopaném.
Městečko se jmenuje Sklářská Poruba a najdete tu mnoho nečekaných zajímavostí. Pokud byste tedy na polské straně Krkonoš hledali alternativu pro "český Aspen", zaměřte svou pozornost na výše zmíněnou Sklářskou Porubu.
Nedaleko Sklářské Poruby najdete také dva vodopády, které si každý na polské straně okamžitě spojí s tímto krásným prostředím: Kamieńczyk, Szklarki. Tyto vodopády a okolní prostředí učarovaly i tvůrcům Narni. Kdo tam byl, chápe, proč si tvůrci filmu o zázračné říši vybrali pro natáčení právě toto místo.
Návštěvu u hostitelů v blízkém okolí doporučujeme ku příkladu zde:
Paulina vám s radostí poskytne zopár tipů o místní kultuře a poradí, jak sladce odpočívat v Dacza Antoniów.
Milovníci historie a estetiky ocení penzion Mała Kamienica 80, který vytvořili Klaudia a Piotr. Prozradí vám místní příběhy, připraví lokální jídlo a umožní vám zamilovat si tuto oblast.
Výstup na Sněžku je pro Čechy stejně posvátný jako pro Poláky. Bezpochyby je hlavním magnetem pro návštěvníky Karpacze. Nemusíme ji nijak zvlášť představovat - výhledy z ní jsou neskutečné a výstup na ni je pro Čechy i Poláky téměř otázkou cti. Nebudeme ale zamlčovat, že cesta na Sněžku je něco jako kolona na D1. Spousta lidí, hluku, masová turistika ve velkém.
I proto vám rádi ukážeme jiná místa, například taková, která byste zde vůbec nečekali. Pokud si myslíte, že se v tomto regionu mísí pouze slezská, polská, česká a německá kultura, jste na omylu. Chcete-li vidět i něco jiného, najdete tu také kus norské architektury: svatyni Vang. Ani zde se zcela nevyhnete davům, ale tento kostel je natolik zajímavý, že by byl hřích ho nenavštívit ;) Kostel byl postaven na přelomu 12. a 13. století v Norsku poblíž jezera Vang. Po několika staletích se však ukázalo, že je nejen příliš malý, ale také příliš starý. Rozhodli se jej tedy prodat. A kupec se našel - pruský král Fridrich Vilém IV, který jej chtěl původně umístit nedaleko Berlína. Naštěstí se nakonec díky rozmarům královské výsosti a úsilí hraběnky dostal rozebraný kostel do Krkonoš, aby sloužil tamějším evangelíkům.
Zde na vás netrpělivě čeká Ania a jej čarovná svatyně Dom nad Wodospadem u řeky Lomnice, kde při odpočinku na zahradě můžete slyšet i šumění vodopádu.
S Polskem máme také společné samotné Krkonoše. Krakonoš jako vládce hor tedy nepracuje jenom na té naší české straně. Bilaterální smlouva pro cestovní ruch a životní prostředí je právě tady uvedena přímo do praxe :)
Objevte tajemství ducha hor v mýtickém parku Krkonošská Tajemství v Karpaczi, o kterém jste pravděpodobně neměli tušení. Třeba díky tomu odhalíte více mýtů a pověstí o Krkonoších a poznáte, že na polské straně hor nejsou lidé jiní, než na té české. Vyzkoušejte, porovnejte a pak nám řekněte.
Za zmínku stojí také Krkonošská lokální značka s příhodným názvem, která vám pomůže naplánovat atrakce a aktivity v duchu SLOW - přes gastronomii, řemeslné dílny až třeba po vaření sýrů. Aha, a ten název by jsme málem zapomněli: Skarby Ducha gór (skarbiecduchagor.pl)
Hostitelka Marlena vás zve do útulného azylum který vytvořila jenom pro dospělé Dom Góry Las. A taky na prozkoumávání neprobádaných stezek i horských zákoutí po druhé straně hor.
Víme, že na české straně je mnoho míst, kam se vyplatí vyrazit za otužováním ve studené vodě. Ale my řekneme jen: Przesieka.
Všem fanouškům Wima Hofa se nepochybně oči rozzáří jako vánoční hvězdy. Proč? Protože vědí, že toto je jeho oblíbené zimní útočiště, kde pořádá své kurzy. Pro pořádek: nemusíte se hnát na vrchol Sněžky, stačí přijet sem, najít to bájné ledové jezírko u vodopádu Podgórna a hop. Můžete trénovat dýchání, vytrvalost nebo si prostě jen vyzkoušet, jaké to je scvrknout se chladem jako sušená rozinka :)
Každopádně doporučujeme navštívit také japonskou zahradu Siruwia (od začátku května do listopadu). Přenesete se do japonské země, aniž byste museli kupovat drahé letenky a několik hodin cestovat letadlem. Na ploše 1,5 hektaru zde objevíte jezírka, potůčky, říčku, několik vodopádů a hlavně japonskou kulturu.
A rozjímání se můžete oddávat v místě pro to jako stvořeném, v Contemplace.
A pokud jsou dlouhé výpravy do Krkonoš, kilometry ujeté na kole nebo na lyžích vaším snem, neváhejte navštívit taky Adama. Ten zde vytvořil oázu odpočinku pro dospělé v Montezera.
